Sedm èerných jezdcù øítí se temnou nocí,
Na jejich pláštích sedm èerných køížù záøí.
Každý køíž obrácený, tak to musí být,
Zemì již pod kopyty koní vaøí.
Øítí se k tajemnému cíli, ke svému otci,
Jenž rootan jmenuje se.
Krev stéká po èerných høbetech koní,
Když abaddon dá povel zastavit.
Zemì se otvírá a všechno kolem duní.
Rootanùv znak zjeví se pøed nimi.
Skloní se pøed otcem svým všech sedm èerných jezdcù.
Pentagram záøí, rootan se usmívá!
Z pochvy sedm ocelových meèù letí,
U pentagramu do zemì se noøí.
Rootan jim žehná obráceným køížem,
Vaøí již voda všech svìtových moøí.
A již zase mají své meèe pevnì v ruce
A v noèní tmì všech sedm èerných jezdcù mizí...
