Tak tedy stùj pøed vírou svou Jsi otrok snù Tak jen se smìj, jak smutnej je den V koutì umírej Umírej, umírej, umírej sám. Jak prázdná díra v objetí Jdeš dál Rukou nesmìlou, nocí studenou Jseš sám Umírej, umírej, umírej sám. Tápáš ve vìdomí, nevíš kam jít Tak uteè dál Od prahu z kamene a od hlav co ví Jak shnít Umírej, umírej, umírej sám Umírej, umírej, umírej dál.