Já jsem tvùj žal a tebe znám líp než ty sám sebe
Ty ještì nevíš co jsem zaè a tvùj úsmìv ten mì snad znièí
Já jsem kus tvýho svìdomí a všechny tvý temný skutky znám
Sáhnu ti pro nì hluboko do vìdomí, slibuji za všechny
Že mì teï poznáš.
Zbyteènì otvíráš hroby svých ztracených
Zbyteèný vzrušení a tak tì vítám
Jsi jenom pøízrak mých ztuhlých zdìšení
Potøeba strachu a proto tì vítám.
Jsi jak èerná vdova, plaèící vlk
Kazatel høíchù a ïábel sám
Pøestárlá kurva, hoøící dùm
Jak mozek blázna, bouøe a záš.
