Z dávných èasù pøíbìhy vyprávím
Zemì duní kopyty koní
Slunce zapadá vítr vane dál
Vítr který nikdo nesly¹í
Dávný trùn na nìm mocný král
Tajemství oceli teï hledá dál
Noèní samotou tichá píseò zní
Ocel meèù teï zvítìzí
Chorály mrtvých lesem se plou¾í dál
Vítr zpívá píseò pohøební
Ze tmy vychází kdo ti sílu dá
Tvému meèi teï po¾ehná
Dávné kroniky co starý èas pøiblí¾í
Do nich se podívej jak to bude dál
U bájných hrdinù hledej sílu svou
Dobøe vím co teï bude dál
Západ sluneèní barvu krve má
Velké vítìzství nový den nám dá
Meè svùj odkládá¹ pod strom ulehá¹
Tmou se probíjí jenom ohòù záø
Dávné kroniky co starý èas........
