Řeknu Vám, já tam nikdy nebyl, tam, kde se nořej domy do mraků, snad proto ještě nejsem debil, já ještě nebyl v zemi zázraků. Nebudu zpívat jak Bob Marley, těžko bych sobě rozuměl, nekoukej hloupě, z lahve nalej, já bych to vážně asi neuměl. Už nemusíme nosit rudý trenky, nebudu proto zpívat Yesterday a v každý sloce stokrát bejby, ať se za velkou louží nezloběj. Ta Coca Cola není zas tak super, za housku s masem vážně dík, i když to není blbej nápad, Donalde, kam se hrabeš na knedlík. Já jsem byl určenej, abych tady žil, dával si ovar, křen a k tomu pivo pil. Tam by ses povídaj jak prase v žitě měl, já nechci před nikym sednout si na prdel. Já nejsem z USA, já nejsem z USA, já vážně nejsem z USA a snad se proto na mě nezloběj. Možná bych měl tam velkej barák, největší na Elm Street a taky jedno drahý auto, jako lord bych si tam mohl žít, Někdy mě až z toho vážně jebe, když pomyslim na tu pohodu, jenže bych tam asi neměl tebe, ani tu svou malou hospodu. Věčně nám z cizejch zadků boty koukaj ven, ještě se ukloníme, než tam zalezem. Možná, že je tam teplo, ale hlavně smrad, já už se nechci klanět, já chci rovně stát.