Tam v zahradì,
kde slyším zpívat mrtvé nymfy
vidím oèi Tvé
zrcadlí se v temné vodì
Tvá poslední rùže
v Tvých dlaních uvadá
spatøíš jméno mé
v odlesku havraního letu
Svou dlaní rozèeøím vlnky téhle vody
spatøím temné stíny jak tanèí v rohu zahrady
a rubín tiše záøí, tak krvavì v oèích Tvých
jak modlitbu poslední vložím jej do záhybù…svého pláštì
Tak se démon tiše vplížil do stìn tohohle konventu
v bezesných nocích vidím, jak rubín ve tmì záøí
slyšíš mùj hlas? Já ukážu Ti krajinu smrti
snad slyším vítr sténat, v hlubinách v stínu skal
ovládnu Tvou mysl, vím, že slyšíš mùj hlas
nevím, zda Bùh je jen stín, stín tìch mých bezesných nocí
nakloním váhy posledniho soudu, pro Tebe…..Miriam
Tvùj hlas slyším v útrobách svých, vím, že je to høích
